.jpg&contenttype=jpeg)
Studie Eurocare-4 proeskou republiku zpracovávala inkompletní data
Eurocare-4 worked with wrong Data for CR
Horkým tématem posledních se v onkologických odborných kruzích staly výsledky publikované koncem srpna tohoto roku vasopise Lancet Oncology, které se týkaly onkologické pée a úspšnosti by nádorových onemocnní v R, a které byly zveejnny v rámci studie Eurocare-4.
Závěr studie pro Českou republiku nevyzněl vůbec příznivě, ba právě naopak. V léčbě rakovinových onemocnění je Česko údajně jednou z nejhorších zemí Evropy. Studie Eurocare-4 zahrnovala 2,7 milionu pacientů a hodnotila jejich přežívání ve 20 zemích Evropy a USA poté, co onemocněli jedním z 11 druhů nádorových bujení. Pacienti byli ve vybraných evropských státech následně sledováni až do roku 2002. V rámci studie Eurocare-4 byli hodnoceni pacienti, kteří měli diagnostikovánu rakovinu v průběhu let 1995 až 1999 a její výsledky značí, že v Česku rakovinové onemocnění přežije jen polovina žen a necelé dvě pětiny mužů. Pokud jde o přežití mužů, je prý Česko na třetím místě od konce, horší jsou pouze Slovinsko a Dánsko. V léčbě rakoviny u žen je ČR údajně na předposledním místě před Polskem. Prof. Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti (ČOS), v rozhovoru pro česká média závěry studie jednoznačně zpochybnil a řekl, že celá studie se opírá o zcela nerelevantní a nereprezentativní údaje, jež v roce 2002 daly k dispozici české úřady, konkrétně vše zastřešující Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) a úředníci Ministerstva zdravotnictví (MZ ČR), kteří údaje poskytnuté do studie Eurocare-4 nekonzultovali s odbornou onkologickou společností. Vyslovil se naopak pro to, že přežívání pacientů s onkologickými onemocněními je v ČR jednoznačně nad evropským průměrem a zároveň vyjádřil politování nad tím, že zpráva studie Eurocare-4 bude mít velmi pravděpodobně neblahý dopad (pokud se tak již nestalo) na psychiku několika stovek tisíc lidí, kteří v ČR trpí rakovinným onemocněním. S touto interpretací se ztotožňuje rovněž doc. Ladislav Dušek, ředitel Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně, kterážto organizace je garantem Českého národního onkologického programu. "Pokud evropské statistiky zařazují ČR na spodní příčky žebříčku, je to rozhodně proto, že české úřady poskytly zcela zavádějící údaje," potvrzuje a dodává, že "vývoj přežití podle údajů našeho registru vychází v letech 1995 až 2003 v některých diagnózách výrazně nad průměr, a to i v porovnání s vyspělými státy Evropy. V léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku jsme 5 % nad evropským průměrem a úspěšnější než průměr jsme i v léčbě rakoviny vaječníků a rakoviny plic. V žádné diagnóze nejsme pod průměrem a u méně pokročilých nádorů jsme jednoznačně v čele Evropy," prohlásil doc. Dušek. ČR vede Národní onkologický registr již po velmi dlouhou dobu (od roku 1977) a tento svým rozsahem patří mezi největší, nejkvalitnější a nejkompletnější evropské databáze. Data, která obsahuje jsou zcela reprezentativní neboť se týkají všech pacientů za celé sledované období minulých třiceti let, což představuje více než 1,4 milionu záznamů. Do období, jehož se studie Eurocare-4 (1995 až 1999) týká spadá více než čtvrt milionu záznamů, nicméně oficiální podklady do studie dodané byly předány pouze ze západních Čech a to zřejmě opět zcela špatně. Lancet Oncology totiž pracuje s 19.423 záznamy avšak v Národním onkologickém registru je pro plzeňský a karlovarský kraj za období 1995 až 1999 vedeno o téměř pět tisíc (celkem 24.257) záznamů více. Nesrovnalosti nalezneme i v datech poskytnutých pro ČR do následné analýzy pokračující až do roku 2002. Většina států zahrnutých do Eurocare-4 přitom poskytla celoplošné, tedy reprezentativní údaje týkající se 100 % obyvatelstva. Pro ČR však Eurocare-4 zcela evidentně pracuje s nikoliv více jak 8% pokrytím populace. Předaná data tedy vypovídají pouze o velmi malé části dostupného registru. V žádném případě nelze tyto údaje jakkoliv zobecňovat. Celorepubliková data, která jsou dlouhodobě k dispozici, prostě a jednoduše nebyla do studie předána. Na celé záležitosti je bohužel nejtristnější skutečnost, že podobná chyba se nestala poprvé. Neúplná data totiž Ministerstvo zdravotnictví poslalo ke zhodnocení již do minulé studie Eurocare-3 v roce 2003, takže Česku se v úspěšnosti léčby rakoviny dostalo velmi špatného ohodnocení již tehdy. Podle slov doc. Duška už tehdy onkologové ministerským úředníkům vysvětlovali, kde se stala chyba, nápravy se nicméně nedočkali. Otázka zní, jak se ke vzniklé situaci postaví a jaké vysvětlení má připraveno Mgr. Jiří Holub, zaměstnanec Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), který je na oficiálních publikacích studie Eurocare-4 uveden jakožto osoba zodpovědná za poskytnutí dat určených k analýze.
This article was published on 09/03/2007